Bobr
Bobři jsou vodní hlodavci, poslední žijící zástupci čeledi bobrovitích. Vyskytují se v Severní Americe, Evropě a Asii.
Žijí v blízkosti vod, kde si z pokácených stromů, větví a hlíny budují hráze a bobří hrady, ve kterých mají své hnízdo. Po kapybaře jsou to největší hlodavci vážící běžně až 25 kg.
Způsob života:Bobři preferují menší řeky a malá jezírka nebo tůně, na kterých si staví svá díla – tzv. bobří hrady, které mohou mít až 10 m v průměru a mohou vystupovat až 2 m nad hladinu. Mají většinou alespoň 2 vchody, které jsou pod vodou. Ve středu je jediná komora, která slouží k odpočinku i jako hnízdo. Bývá 2 m dlouhá a 0,6 m vysoká. Její podlaha je vždy nad vodní hladinou a je vystlaná jemnou vegetací. Bobři své stavby průběžně opravují a vylepšují. Obvykle vydrží několik generací.
Pokud si bobři najdou dostatečně hluboké a velké jezírko nebo tůň, nebudují si další stavby. Většinou však staví hráze, kterými zahrazují vodní toky. Byly zaznamenány i hráze delší než 600 m, i když jejich průměrná délka dosahuje je jen málo přes 20 m. Některé kolonie mohou budovat systém několika hrází, aby zaručili dostatečnou a stabilní hladinu vody u svého hnízda.
Bobři kácí stromy dolními řezáky; horní při tom slouží jako páka. Jsou schopni porazit strom o průměru 1 m, i když běžně kácí stromy mnohem menší. Bylo pozorováno, jak dva bobři společně pokáceli osiku o průměru čtvrt metru za 4 hodiny. Jeden bobr je schopen porazit stromek s kmenem tlustým 12 cm do půl hodiny.
Pod vodou vydrží obvykle 4–5 minut (maximálně 15 minut). Bobři jsou převážně noční zvířata, ale někdy začínají svou práci už odpoledne. Jsou aktivní v průběhu celého roku, ale populace žijící na severním okraji teritoria omezují v zimě svou svou činnost jen na dopravu připravené potravy z jezera do své nory. Stejně jako většina hlodavců neupadají do zimního spánku
Bobří populace jsou rozděleny do kolonií, čítajících 4–8 příbuzných jedinců, obvykle rodičovský pár a nedospělá mláďata.